Vědci pracující na Fyziologickém ústavu tvrdí, že bezdrátový internet má negativní vliv na stravovací chování včel. Všechna data byla publikována v časopise Entomological Review.
Experimenty s Wi-Fi včelami
Po dobu 2 let v laboratoři ústavu pojmenovaného po I.P. Pavlova provedla studii. Jeho podstatou bylo sledovat účinek záření obyčejného routeru na působení včel během doby krmení. V procesu studia bylo uvažováno:
- Nutriční motivace hmyzu;
- Zachování podmíněného reflexu stravování u včel;
- Reakce na pachy hmyzu v krátkodobé paměti;
- Včelí odpověď na vůni v dlouhodobé paměti.
Vědci prováděli experimenty. Za tímto účelem bylo zapojeno několik skupin včel. Zahrnoval hmyz, který nebyl vystaven účinkům routeru. To bylo nazýváno intaktní.
Včely byly umístěny do zařízení zvaného Faradayova klec. Jedná se o krabici vyrobenou z kovového pletiva. Už existoval funkční router, který pracuje na hmyzu.
Včely byly vypuštěny do klece, která byla umístěna pod samotným stropem. Stála na polici. Směrovač byl zapnutý. Včely byly vystaveny 2, 4, 6 a 24 hodin.
Podstata experimentu
Experiment byl prováděn ve fázích. Vědci zpočátku testovali nutriční aktivitu včel. Za tímto účelem byl na tlapky, kde jsou umístěny receptory chuti, kape malý cukrový sirup. Sladkost přispěla ke spuštění nepodmíněného reflexu, který způsobil, že se proboscis protáhl.
Vědci pak začali vyvíjet kondicionovaný potravinový reflex na aroma. Včely byly krmeny kapkou sirupu vůní hřebíčku. Tato vůně byla podmíněným signálem, že se budou živit. Hmyz vytáhl jejich proboscis a snědl sirup.
Za účelem ověření, zda si hmyz pamatoval spojení mezi vůní a jídlem, byla do antén včel přivedena voda s vůní hřebíčku. Hmyz, který si pamatuje aroma, začal rozšiřovat jejich proboscis směrem ke zdroji vůně.
K testování krátkodobé paměti byla o minutu později přivedena voda s hřebíčkem a pro dlouhodobou paměť 3 hodiny po tréninku.
Výsledky experimentu
Podle výsledků experimentu byl zjištěn rozdíl mezi včely vystavenými záření routeru a nevystavenými záření. Vliv Wi-Fi během dne způsobil snížení potravní motivace hmyzu. Taky krátkodobá paměť jídla u včel. Naopak dlouhodobá paměť se zlepšila.
Z výše uvedeného se vyvozuje závěr, že vystavení elektromagnetickým frekvencím může zhoršovat produkci potravin a opylení včel.
Dříve vědci dokázali, že mozek zvířat je nejcitlivější na účinky elektromagnetických vln. Magnetické záření může narušit nervovou membránu, což následně vede ke stresové reakci.