![](http://nationalgreenhighway.org/img/kipm-2020/1291/image_Y9sp9t1N1MiSTF.jpg)
Hvězda 49 se nachází v souhvězdí Ceti, ALMA tento předpoklad hlásí.
Vědci používající ALMA radioteleskopy instalované v Chile dokázali opravit velký prachový disk umístěný poblíž hvězdy 49 souhvězdí Číny. Stáří objektu je asi 40 milionů let. Současné modely uvádějí, že prach, plyn kolem takových mladých objektů by měl být rozptýlen do vesmíru. Z toho pak vznikají mladé planety. To oznámila astronomka Aya Higuchi s kolegy, kteří pracují v japonské astrofyzikální observatoři. Výsledky svého výzkumu publikovali v astrofyzikálních vědeckých časopisech.
Stávající modely tvrdí, že planety se tvoří kolem hvězd ze zbytků disku tvořeného plynem a prachem obklopujícím nově vytvořenou mladou hvězdu. Malé částice plynu se spojí a přilnou k sobě a v relativně krátké době z nich vytvoří pevné nebo plynné látky. Zbytek plynu je odváděn do vnějšího prostoru pod tlakem slunečního větru. Hvězda tedy má nové, mladé planety a konečný disk prachu, který dlouho neexistuje.
Poslední pozorování ukazují, že ve zbytkovém disku může být obsaženo velké množství plynu s malou hmotou. Tvoří se v budoucích obřích plynech.Je to tento plyn, který byl nalezen v prachovém disku hvězdy patřící do souhvězdí Číny. Skládá se z atomů uhlíku.
Je zajímavé, že tento plyn se ukázal být desetkrát vyšší, než astrofyzici dříve očekávali. V něm astronomové objevili přítomnost relativně vzácného 13. izotopu. Díky přítomnosti vysoce přesného dalekohledu vědci získali vysoce kvalitní snímky okolí Číny. Mohli tak vidět distribuci atomů uhlohydrátů v prostoru plynového oblaku.
![](http://nationalgreenhighway.org/img/kipm-2020/1291/image_5MIhhr67g3U.jpg)
V důsledku toho byly navrženy 2 návrhy na původ plynné látky.
Zůstává z protoplanetárního mraku. V tomto případě současné modely nejsou schopny vysvětlit, jak kolem hvězdy cirkuluje obrovské množství plynu 49.
Plyn se mohl objevit v důsledku častých kolizí předmětů zodpovědných za tvorbu protoplanet. Mohli rozptýlit prachové částice. Během tohoto procesu jsou taková jádra schopna emitovat určité množství plynu. Neexistují však žádné teoretické modely, jak by se to mohlo stát a kolik plynu a prachu bylo zachováno. Navíc počet kolizí kolem hvězdy 49 je stále zanedbatelný.
To vše nasvědčuje tomu, že současné modely planetárního vývoje vyžadují značné zdokonalení. Jejich zdokonalení nám umožňuje odhalit některá tajemství formování nejen exoplanet, ale také planet v naší sluneční soustavě. Je pravděpodobné, že výsledky výzkumu mohou objasnit věk Země.