Lidské tělo lze považovat za nejsložitější mechanismus, ve kterém se každou sekundu vyskytují desítky procesů odpovědných za podporu života a chování. Mnozí budou překvapeni, ale taneční a rytmické pohyby jsou také výsledky mozkové činnosti, která často funguje na podvědomé úrovni.
Kdy se tanec objevil?
Než pochopíte, proč se člověk chce přejít k rytmu hudby, měli byste se obrátit na historii tance. Vědci našli mnoho jeskynních maleb, což naznačuje, že tanec vznikl ve dnech primitivních lidí. Navíc byly použity pro bezpečnostní účely.
V té době neexistoval žádný mluvený jazyk, takže neměli příležitost komunikovat pomocí slov a dialogů. Aby se nějak nějak koordinoval, lidé se rychle naučili používat gesta, která mají určitý význam. Obvyklá vlna paží a nohou se velmi rychle změnila v tance, díky nimž byly slyšet informace.
Například, když jeden kmen přišel k druhému, provedl tanec. Díky tomu bylo možné pochopit, zda byli hosté přátelští nebo by se měli připravit na boj. V průběhu času kmeny začaly používat první hudební nástroje: bubny, rohy. Hudba pomohla lidem pohybovat se synchronněji a pozorovat jediný rytmus.
Před desítkami tisíců lidí však lidé nepřemýšleli o tom, proč se mohou tak snadno přejít k rytmu hudby, a navíc se tělo často začíná nedobrovolně pohybovat nezávisle.Teprve v naší době byli vědci schopni odpovědět.
Vědecké vyznání lásky k tanci
Lidská láska k tanci a hudbě na začátku roku 2000 byla vysvětlena vědci. Faktem je, že když uši začnou slyšet rytmický zvuk, objeví se v mozku určité impulsy. Přinutí člověka k nedobrovolnému přesunu k hudbě, i když si ho sám na začátku nevšimne. Tyto impulsy vycházejí z podvědomé touhy přizpůsobit se a přizpůsobit se prostředí. Můžeme to považovat za zvláštní projev instinktu přežití.
Když se člověk přestěhuje do rytmu hudby, stává se klidnějším, zejména pokud všichni kolem tančí. Pak se v hlavě objeví pocit souhlasu. Vědci také tvrdí, že tanec pomáhá stimulovat hormon radosti.
V praxi to funguje následovně. Člověk slyší hudbu, mozek chápe, že jeho chování neodpovídá prostředí. Podvědomí se snaží toto napravit, určuje rytmus hudby a tělo se začne pohybovat s určitým rytmem. Člověk má pocit, že dělá všechno správně, kvůli čemuž přichází pocit radosti a spokojenosti.
Proč někteří lidé neradi tančí?
Ne všichni lidé však „podléhají“ hudbě. Někteří na to nereagují, bez ohledu na to, jak byl rytmus groovy. A vědci k tomu našli vysvětlení. Určitý gen v DNA, který nemá každý člověk, je zodpovědný za smysl pro rytmus. Studie ukázaly, že tito lidé mají zhoršenou koordinaci, neshledávají jazyk dobře s ostatními, je pro ně obtížné komunikovat.Ale ti s dobře vyvinutým genem snadno najdou společný jazyk s lidmi.
Nejen lidé mají smysl pro rytmus. Většina ptáků je schopna rozpoznat rytmus hudby a podle toho se pohybovat. To je nejvýraznější u papoušků, kteří jsou vždy rádi zavrtěni hlavami do rytmického rytmu.
Studie ukazují, že člověk začíná přecházet do rytmu hudby na podvědomé úrovni. Mozek se snaží přizpůsobit podmínkám prostředí, takže tělo dělá charakteristické pohyby. Pocit rytmu závisí na přítomnosti speciálního genu v DNA.